Opravdu jsem chtěl psát o vážných věcech. Vážně. Ale když se ministerští úředníci flekují, kdo vymyslí mezi „protivirovými“ opatřeními větší absurditu, tak zvedám pohozenou rukavičku a přidávám se.
Takže dnes to korektní zrovna nebude, to sranda moc neumí, to jí nejde. Znal jsem jednoho, který prý dával k lepšímu jeden vtip, který byl vtipný, slušný i korektní, ale ten se odstěhoval a telefon na něj nemám. Začnu tedy jiným, epidemiologickým: „Miloš už druhé funkční období sedí doma. Miloš už druhé funkční období papá puding. Miloš nechodí ven. Miloš neroznáší koronavirus. Buď jako Miloš!“
Už dlouho jsem se tak nezasmál, jako když naše země, která je t.č. na tom v Evropě co se týká epidemie nejhůře, zpřísní podmínky pro vstup. Proč? Snad aby se tu nehromadili zdraví cizinci. Prý se to bude řídit citlivě, podle Semaforu – a jedním dechem se dodává – všechny země v Evropě jsou stejné – červené!
Více otázek se rodí, než zaniká: Rakousko je na tom nyní významně lépe, proč máme obě země červenou? Máme-li oba červenou, pak nevím, kdo se chrání před kým. Uzavírání hranic má smysl pokud nějaká země významně – a kladně! – vybočuje a když se to udělá včas. To tedy opravdu, ale opravdu není náš případ.
Kromě toho, že to položilo řadu podniků, posunutí zavírací doby o dvě hodiny dříve byl dobrý vtip: „Víte, co udělá průměrný Čech v takovém případě? Přijde také do hospody o dvě hodiny dřív. A co udělá průměrný Moravák? Přijde dříve už o tři.“
Ministr zdravotnictví – kromě toho, že měl střet zájmů, chyběla mu prověrka, jednal na nestandardním místě v noci, ještě k tomu v restauraci, chodí bez roušky a nechá se při tom všem při první příležitosti chytit – byl pořád jedním z nejschopnějších, kterého tato republika měla.
Český premiér jeho jednání označí na „Naprostou katastrofu“, aby mu vzápětí nabídl místo poradce krizového štábu.
Zákaz nočního vycházení, který byl přijatý vzápětí, ve mně vzbudil pochybnosti – o snížení přenosu viru (při již zavřených restauracích) asi nelze hovořit – jaký může mít tedy smysl? Jediný – aby nikdo nefotil konspirativně jednající a pravidla porušující politiky. Pak by to ovšem stačilo zakázat fotografům, říkal jsem si, to je dobrý fór, ten musím někomu říct. Ale pak jsem na stránkách Ministerstva zdravotnictví v sekci Otázky a odpovědi našel toto:
„Jak je to s činností fotografů?
Fotografování v tuto chvíli probíhat nemůže. Uvnitř provozovny se jedná o nepovolené provozování služeb ze strany fotografů. Venku pak platí, že takový účel cesty není uvedený jako výjimka ze zákazu volného pohybu, takže by šlo o porušení usnesení vlády ze strany fotografovaných osob.“
Takže páni, dámy, krytky nasadiiit… teď!
V televizních zprávách se redaktorka chmuřila více než obvykle: hlavně, aby nedošlo ke kolapsu zdravotnictví. Tak to buďte klidná, madam, nedělejte si starosti. K tomu nedojde. Ani nemůže. Už k němu totiž došlo, i když si toho někteří pánové ještě nevšimli. Se stejnou kuráží, jakou počítají trumfy v ruce, spočítali počet lůžek ve svých nemocnicích, a dobré, to uhrajeme. Ovšem lůžko bez ošetřujícího personálu se nepočítá, pánové, opravdu, takže to není prohraná hra, to je renonc, to je dražší, zaplaťte.
Podle všeho mají členové vlády lidi za šašky. Pro všechny, kteří vidíme vládní „protivirová“ opatření stejně, navrhuji, abychom na svých nasazených respirátorech a rouškách nosili ještě nasazený červený klaunský nos.
Buď jako Bolek.
